contact via fearofextinction(aet)centrum.cz
Line-up :
2009 - 2011 Rume G./ Mrkev V. / Bruce B. / Rischko D.
2011 - 2012 Rume/G.- Mrkev/V.- Bruce/B. - Chose/D. - Petersson/G.
2012 - 2013 Rume/G.- Mrkev/V.- Bruce/B. - Chose/D. - Oleg/G.
2013 - 2014 Rume/G. - Mrkev/V. - Chose/D. - Oleg/G. - Robo/B.
2014 - ???? Rume/G. - Mrkev/V. - Chose/D. - Oleg/G. - Karlos/B.
2013 - 2014 Rume/G. - Mrkev/V. - Chose/D. - Oleg/G. - Robo/B.
2014 - ???? Rume/G. - Mrkev/V. - Chose/D. - Oleg/G. - Karlos/B.
Demo reviews :
FEAR OF EXTINCTION - Demo 2010
(Alex Distro-y / www.dbeatbeater.blogspot.com)
From the get go this is an absolute thundering demo with power that is hard to truly express, but will give it a shot anyway, the bass just seems to trundle through the whole demo as if a support for everything else but it just gives an intense sound of distorted power. Which is complimented by some heavy hitting drums and a noisey guitar which just drones with the bass to give the demo a distort dooming hardcore sound and to top it all off early Discharge style vocals which just makes this a fantastic demo, also comes with a patch and a sticker but thats not why you should get this demo it's cause it is deadly, the patch and sticker are an appreciated bonus with the demo.
FEAR OF EXTINCTION - Demo 2010
(Trojka / www.rawezin.wgz.cz)
(Alex Distro-y / www.dbeatbeater.blogspot.com)
From the get go this is an absolute thundering demo with power that is hard to truly express, but will give it a shot anyway, the bass just seems to trundle through the whole demo as if a support for everything else but it just gives an intense sound of distorted power. Which is complimented by some heavy hitting drums and a noisey guitar which just drones with the bass to give the demo a distort dooming hardcore sound and to top it all off early Discharge style vocals which just makes this a fantastic demo, also comes with a patch and a sticker but thats not why you should get this demo it's cause it is deadly, the patch and sticker are an appreciated bonus with the demo.
FEAR OF EXTINCTION - Demo 2010
(Trojka / www.rawezin.wgz.cz)
Fear of extinction je stále poměrně nová pražská kapela ovšem sestavena z borců scénou ostřílených, ať už působení některých členů v Jonestown nebo vydavatelská činnost zpěváka jakožto Phobia records. Demo vyšlo u Phobia records v nákladu 41 kusů, které byly okamžitě po vydání pryč, druhá várka čítala 20 kusů a pokud máš zájem dá se ještě sehnat. V době, kdy mladší generace už pomalu neví co je magnetofonová páska si vydání kazety žádá i trochu té odvahy, ale není to tak dávno co Korubo nebo Rapsöd dokázali, že to stále ještě jde. Na jednostranné kazetě najdeš osm fláků rychlého raw-punk/d-beatu s porcí špinavosti, pokud máš rád spolky jako Peace or annihilation, Besthöven, Death from above nebo Shitlickers tak jsi doma. Texty jsou v angličtině, ale nečekej nic složitého, tady není potřeba překladu. Jednoduchá grafika z kopírky jen s tím nejdůležitějším, tohle je demo, tak co chceš víc! Nezbývá než se těšit na split LP se švédy Mardröm.
7"EP reviews:
FEAR OF EXTINCTION - s/t EP (Profane Existence)
From the moment I laid eyes on this record I knew this would be a record that I would thoroughly enjoy. The simplistic cover with the use of a skull made me think of various crust bands and doom themed lyrics. As soon as it kicked in the d-beat sound put me on guard since usually most of the new bands just recycle the same sound as their favorite bands without having any sort of identity for themselves. As the song progressed a little further I knew FEAR OF EXTINCTION breaks this trend by actually writing songs that distinguishes themselves as their own. Their sound is closer to SKITSYSTEM than DISCHARGE which appealed to me quite a bit as I prefer the Swedish D-beat over DISCHARGE clones any day of the week.
Lyrically these guys write political songs opposing war and songs about the laziness of punks nowadays not even going out to see shows in their own city let alone going out of their way to support bands. They seem to be writing about things that really matter to them and don’t feel cliché while doing it. This record is easily one of the best records I have heard this year. I look forward to hearing a full length in the future and hope they are in it for the long haul and not going to burn out too quickly. This band should be checked out by anybody even remotely interested in Crust, D-beat or any aggressive punk rock. (Travis Assault)
Phobia Records/ fearofextinction [at] centrum.cz
FEAR OF EXINCTION - s/t EP (punkgen.sk)
Klišé? Vykrádačka? Aj grafika, aj hudba, aj názov. Verní štýlu? A možno to tak má byť!
Všetko si už určite videl. Jednoduchá čierna grafika. Vpredu lebka, vzadu výhľad z našich budúcich prechodných domovov. Vo vnútri zas prevláda biela, sú tu texty so stručnými jednoriadkovými komentármi. V nich sa peknými slovami nešetrí na černokňažníkov, vojny, ľudí, ktorí sú leniví navštevovať koncerty ešte aj vo vlastnom meste, 8 hodinový pracovný čas alebo rockových hviezd. Všetko si už aj určite počul. Už názov dopredu jasne napovedá a prvé drážky to len potvrdzujú, čo celá kapela počúva najradšej. Disbeat a o ničom inom to nebude. Žiadne nové riffy, žiaden heavymetalový tenor, len čistá vykrádačka (v dobrom slova zmysle) DISCHARGE. A ono to má aj tú správnu energiu. Stačí si vypočuť "Eight hour hell". Asi to ani nikoho neprekvapuje, ak si zistí, kto všetko v kapele pôsobí (ľudia z JONESTOWN, P.N.S., ANGRY BRIGADE a Mr. Phobia records). 6 skladieb na 45 hneď prefrčí a ty rozmýšľaš, kde Rat z DISCHARGE nabrali taký hrubý hlas. Ako som povedal nič nové, iba zveľaďovanie klasiky. Vraj sa chystá aj veľká LP!
A ak si pohneš riťou a nevadia ti mínusové teploty, tak FoE stihneš na ich zimnom turné vo Vranove a Trenčíne. (Adrik)
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP(by MB / Maximum Rock´n´Roll no. 342)
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
FEAR OF EXTINCTION - Winter Extinction Tour 2012 EP (Kids and Heroes Magazine)
Cirka půl roku po svém slibném vinylovém debutu je parta našich lokálních uctívačů Skitslickers zpět s novým EP, které vyšlo ve striktně limitovaném nákladu sto padesáti kusů, k právě proběhlému zimnímu turné kapely. Vizuálně je vše v totálně „Old school“ DIY duchu, xeroxový ručně číslovaný obal na slabém papíru, k tomu prázdné etikety na desce, přesně tak, jako to mívali staré švédské kapely.
Cirka půl roku po svém slibném vinylovém debutu je parta našich lokálních uctívačů Skitslickers zpět s novým EP, které vyšlo ve striktně limitovaném nákladu sto padesáti kusů, k právě proběhlému zimnímu turné kapely. Vizuálně je vše v totálně „Old school“ DIY duchu, xeroxový ručně číslovaný obal na slabém papíru, k tomu prázdné etikety na desce, přesně tak, jako to mívali staré švédské kapely.
Na desce najdete čtyři divoce se ženoucí špinavé D-takt songy, kterým dominují v mixu hodně dopředu vytažené bubny, dávající nahrávce náležitě pulzující drive. Je to krátké, rychlé a hlasité, bohužel po stránce strunných nástrojů také poněkud nečitelné, což je věc, se kterou mám odedávna trochu problém. V tomto ohledu platí, že méně zkreslení znamená více muziky, na druhou stranu nezpochybňuji to, že někdo na tom staví vyznění své tvorby jako na určitém zvukovém trade marku. Z mého pohledu je to v tomto případě jen škoda, protože rify, na kterých Fear of Extinction staví svou muziku, stojej za to, aby byli alespoň trochu srozumitelnější, neb nejsou vůbec blbé, takže není nejmenší důvod schovávat je za na maximum přehulenou kytarovou krabičkou. Zpěv na druhou stranu je super a dle mého názoru patří k nejsilnějším zbraním kapely, je srozumitelný, ale zároveň hrubý, v duchu naštvaného 80’s punku, ve kterém deklamuje úsečné pár řádkové texty. Těm by především u skladeb na straně A neuškodilo pohrát si s jejich rytmikou a rýmováním, pro dosažení naprosto kompaktního souznění s muzikou. Ale ona i tahle, jakoby neučesaná podoba, má něco do sebe.
B strana pro mě na téhle desce jednoznačně vítězí. Jak Plastic Smiles, tak závěrečná Feral Pack jsou ve svém stylu chytlavé kousky, kterým v podstatě nechybí nic, co by měli mít. Celek zní jako takový mix mezi starým švédským raw punkem a počátky Doom (ti vlastně od začátku nepokrytě a s nonšalancí vykrádali švédský punk, jak by smet). Ostatně všechny čtyři písničky původně vyšly na demo kazetě, takže sousta lidí je už bude možná znát, akorát z vinylu zněj o poznání lépe. Takže fandové echt špinavého d-beat punku neváhejte.
A abych nezapomněl, kapela prezentuje na obalu své nové logo, to sice vypadá drsně, ale je naprosto nerozluštitelné. Sakrblé, teď mám pocit, že jsem to celé pojal strašně kriticky, ačkoliv mě Fear Of Extinctionfakt bavěj, ale možná právě v tom bude zakopaný pes, asi bych si přál, aby mě jejich nahrávky mohly bavit ještě víc. (Martin Suicide)
FEAR OF EXTINCTION - s/t EP (Profane Existence)
From the moment I laid eyes on this record I knew this would be a record that I would thoroughly enjoy. The simplistic cover with the use of a skull made me think of various crust bands and doom themed lyrics. As soon as it kicked in the d-beat sound put me on guard since usually most of the new bands just recycle the same sound as their favorite bands without having any sort of identity for themselves. As the song progressed a little further I knew FEAR OF EXTINCTION breaks this trend by actually writing songs that distinguishes themselves as their own. Their sound is closer to SKITSYSTEM than DISCHARGE which appealed to me quite a bit as I prefer the Swedish D-beat over DISCHARGE clones any day of the week.
Lyrically these guys write political songs opposing war and songs about the laziness of punks nowadays not even going out to see shows in their own city let alone going out of their way to support bands. They seem to be writing about things that really matter to them and don’t feel cliché while doing it. This record is easily one of the best records I have heard this year. I look forward to hearing a full length in the future and hope they are in it for the long haul and not going to burn out too quickly. This band should be checked out by anybody even remotely interested in Crust, D-beat or any aggressive punk rock. (Travis Assault)
Phobia Records/ fearofextinction [at] centrum.cz
FEAR OF EXINCTION - s/t EP (punkgen.sk)
Klišé? Vykrádačka? Aj grafika, aj hudba, aj názov. Verní štýlu? A možno to tak má byť!
Všetko si už určite videl. Jednoduchá čierna grafika. Vpredu lebka, vzadu výhľad z našich budúcich prechodných domovov. Vo vnútri zas prevláda biela, sú tu texty so stručnými jednoriadkovými komentármi. V nich sa peknými slovami nešetrí na černokňažníkov, vojny, ľudí, ktorí sú leniví navštevovať koncerty ešte aj vo vlastnom meste, 8 hodinový pracovný čas alebo rockových hviezd. Všetko si už aj určite počul. Už názov dopredu jasne napovedá a prvé drážky to len potvrdzujú, čo celá kapela počúva najradšej. Disbeat a o ničom inom to nebude. Žiadne nové riffy, žiaden heavymetalový tenor, len čistá vykrádačka (v dobrom slova zmysle) DISCHARGE. A ono to má aj tú správnu energiu. Stačí si vypočuť "Eight hour hell". Asi to ani nikoho neprekvapuje, ak si zistí, kto všetko v kapele pôsobí (ľudia z JONESTOWN, P.N.S., ANGRY BRIGADE a Mr. Phobia records). 6 skladieb na 45 hneď prefrčí a ty rozmýšľaš, kde Rat z DISCHARGE nabrali taký hrubý hlas. Ako som povedal nič nové, iba zveľaďovanie klasiky. Vraj sa chystá aj veľká LP!
A ak si pohneš riťou a nevadia ti mínusové teploty, tak FoE stihneš na ich zimnom turné vo Vranove a Trenčíne. (Adrik)
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP(by MB / Maximum Rock´n´Roll no. 342)
This is Czech answer
to ANTI CIMEX. Think Country of Sweden
song structure with same gravelly screamed off killer vocals – just a bit off
the music in some spots and the effect is great. There is no metal here, nor are
there melodic interludes, guitar solos, no crazy drum fills, no bass noodling –
just simple, ugly and driving tunes.This recording as a perfect fit for this
music – the guitars have just the right amount of distortion, the bass is muddy
yet clear and the drums sound driving and simple. The lyrics are simple and in
English and the liner notes have a brief one-line description of the subject of
each song. I could do without The Fight
Club sample , but this is good. This shit totally blindsided me. Yes, the sound
is familiar and tons of bands are doing this, but FOE do this really fucking
well – They nail it. Damn good
record. Can´t wait to hear more. (MB)
(phobia records)
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
(by Chris / http://agitatezine.blogspot.com)
After a demo release in 2010 Prague's d-beat raw punks FEAR OF EXTINCTION return with a full length debut 7". Six songs of dirty as fuck raw d-beat crust that's both heavily inspired by early DISCHARGE and the classic Scandi d-beat sound of bands like MEANWHILE, DISFEAR and AVSKUM while still having that raw energy of early Swedish punk bands like CRUDE SS and ANTI CIMEX. This sounds fucking amazing, really filthy and raw sounding dis-crust with raging distorted guitar riffage, heavy pounding drums and pissed off angry vocals from Phobia Records frontman Mirek. Minimalist black and white sleeve artwork and songs about war and genocide only add to the whole bleakness and desperation of FEAR OF EXTINCTION. I fucking love this band and I'm so impressed with this debut 7". Can't wait to hear what this band does next, I can only hope for a full length album. Released as a one time press of only 500 copies by Phobia Records, ABC Distro and Riotstarter Records. (Phobia Records c/o http://www.phobiarecords.net/ / Riotstarter Records c/o ratus.skrat@email.cz / FEAR OF EXTINCTION c/o fearofextinction@centrum.cz or http://www.fearofextinction.blogspot.com/ ).
After a demo release in 2010 Prague's d-beat raw punks FEAR OF EXTINCTION return with a full length debut 7". Six songs of dirty as fuck raw d-beat crust that's both heavily inspired by early DISCHARGE and the classic Scandi d-beat sound of bands like MEANWHILE, DISFEAR and AVSKUM while still having that raw energy of early Swedish punk bands like CRUDE SS and ANTI CIMEX. This sounds fucking amazing, really filthy and raw sounding dis-crust with raging distorted guitar riffage, heavy pounding drums and pissed off angry vocals from Phobia Records frontman Mirek. Minimalist black and white sleeve artwork and songs about war and genocide only add to the whole bleakness and desperation of FEAR OF EXTINCTION. I fucking love this band and I'm so impressed with this debut 7". Can't wait to hear what this band does next, I can only hope for a full length album. Released as a one time press of only 500 copies by Phobia Records, ABC Distro and Riotstarter Records. (Phobia Records c/o http://www.phobiarecords.net/ / Riotstarter Records c/o ratus.skrat@email.cz / FEAR OF EXTINCTION c/o fearofextinction@centrum.cz or http://www.fearofextinction.blogspot.com/ ).
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
(by Banán / www.czechcore.cz)
Ty krávo, tak tohle jsem nečekal. V záplavě desek z poslední doby zůstal tenhle singl zapadlej až na dně haldy, ale ke slovu se dostal přesně v tu pravou chvíli (deštivé nedělní odpoledne) a hlavně mě okamžitě sejmul. Obal jsem sice odzíval jako ne úplně nápaditej, nicméně všechno do sebe mělo teprve zapadnout a taky se to hned záhy stalo. Středová kolečka opět strohá, jen A a B, grafika na první pohled to samé. Jehla dosedla do drážky, já se podíval na olověná oblaka a chcavec za oknem a přesně v tu chvíli nabral úvodní nájezd plnou sílu. Mělo to efekt startujícího letadla, taky si v určitou chvíli říkáte, že už to mají motory celkem tah a najednou vás to zamačkne do sedačky. A začne to burácet a vše se trochu klepe. Tady to je úplně stejný a hlavně když uděláte s volume to samé, co jsem udělal já (hned jsem to musel teda malinko ztlumit, abych sousedovi toho Davida Bowieho nenasamploval moc, neměl by totiž nejmenší šanci), pak vám dojde v podstatě okamžitě, že tohle rozhodně není žádnej další rozpačitej pokus o crust. Měl jsem podvědomě tendenci považovat FOE pořád tak trochu za kapelu v záběhu, navíc jsem si Mirka Vokála pamatoval spíš jako stydlivějšího kluka (když tedy nanašeptává démon alkohol, hehe) a tak to poslední, co jsem čekal byl takhle suveréní výkon. Kluci nahráli desku, u které víte už po těch pár vteřinách, že bude dobrá, něco se před ní žene a když to pak Rich rozklepe jak nedělní řízky a přidá se přesně seřízená kytarová palba, je to na probourání zdi k sousedovi. Hodně se mi líbí, že riffy jsou čitelný a nesplívají v jeden hlukovej chaos, ale na druhou stranu mě odrovnává jejich brutalita a zloba. Občas mají lehoulince skoro až industriální nebo black metalovej nádech, který je možná spíš tušenej, ale je to fakt smrt. Svůj podíl na tom má dozajista i solidní dávka primitivity a hrubosti, jakožto atributy, kterou jsou v tomto stylu zcela namístě a také téměř vždy ku prospěchu věci. Další devizou je pak zvuk basy, která to prostě bourá jak buldozer a nakopává to neskutečně dopředu. A hlavně ji na nahrávce nemusíte hledat, protože vám rezonuje v uších od začátku do konce. No a nakonec Mirkův vokál (hehe) – naprosto parádně nafrázovanej, s dostečnou dávkou útočnosti a razance a bez zbytečných pokusů pouštět se do nějakých experimentů. A další věc, která mě zaujala je, že v anglických textech není téměř žádný akcent, který by tahal za uši. Prostě velmi solidní práce, která má hodně blízsko k mistrům jako Totalitär nebo Avskum. To samé vlastně platí i o muzice celkově, je z ní cítit především evropská hrubozrná crustová škola, zejména pak právě Švédsko a taky Anglie a kapely jako Extinction of Mankind. Prostě žádný „studenten crust“ (termín, který vymyslel Iffi), ale nevybíravá palba od začátku do konce, neúnavně tepající a pulzující. Texty by – abych parafrázoval Felixe Havoca – asi nevyhráli žádnou literární soutěž, ale přes jejich minimalismus z nich cítím upřímnost a reálnou spojitost z každodenní životní situací. Jen ten poslední mi úplně nesedí a u tématu internetového kamarádství mě napadlo, kolik lidí z kapely asi tak jede ve Facebooku, hehe. Nicméně tohle je spíš opravdu takové pošťuchování, které nic nemění na tom, že debutní singl Fear of Extinction se prostě povedl a i ten obal nakonec perfektně zapadl do obrazu minimalistické, leč velmi účinné detonace. Její ozvěnu budu mít v hlavě ještě hodně dlouho a to i díky povedenému zvuku. Kurva respekt.
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
(Trojka / www.rawezin.wgz.cz)
Fear of extinction mě vzali hned od prvních tónů co jsem je slyšel na koncertě a následně i na demo kazetě, která vyšla začátkem roku u Phobia records. Teď přede mnou leží jejich debutní sedmipalec, který vyšel za spolupráce Phobia records, ABC distra a Riotstarter records. Stejně jako u dema je obal syrově minimalistický v černo-bílém provedení, na přední straně lebka na černém pozadí, strany stroze označeny A/B. Oproti demu je nahrávka více čitelná, ale pořád to má ten svůj špinavý odér a syrový zvuk! Basa bortí zeď za zdí a celkově je to jízda od začátku do konce, kulometný bicí, kytara brousí riff za riffem, nasraný vokál, tak snad si dostal to co chceš! Kdybych nevěděl o koho jde, troufnul bych si říct, že je to kapela někde od severských jezer a nahrávka je někdy z konce osmdesátých let. Stejně jako na demu, krátké anglické texty vycházející z každodenního života. Desku obracím stále dokola a pořád mě to baví, jen už mě začíná lehce bolet za krkem, hehe. Co říct víc, syrová nahrávka kterou by měl mít ve svojí sbírce každý špinavec!
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
(Buky / www.periferia.cz)
"menyn ble ajkejso bla"
(Buky / www.periferia.cz)
"menyn ble ajkejso bla"
Severed head of state of
fear of extinction of mankind. Kdo najde aspoň jeden název kapely,
dostane od Mirka desku zadarmo! A kdo jich najde 16, dostane patent na
rozum. Nojo, co naplat, těžko si "Fíři" (nebo Fíreři ?) mohli zvolit
název, kterej by byl větší klišé. Těžko mohli hrát danej styl způsobem,
kterej by byl větší klišé. Grafika obalu snad nemohla být víc klišovitá,
a texty? Texty jsou absolutní klišé! To není Höle Arbeit, to je Holej
Fakt. Zároveň bych ale nechtěl, aby cokoliv z toho bylo jinak, protože
tydle výrostci si s tim uměj poradit a předložit to tak, že si vás
podroběj a udělaj z vás čtvrtou švédskou korunku.
"afi lsy, afi laej"
Živě vzpomínám na jejich první vystoupení v Benešově, nebylo to zlý,
ale ani nic, co by mě posadilo. Přesunem se o několik měsíců později,
stojim v berlínském Köpi squatu a s otevřenou držkou hledim na to, co
tohle komando předvádí na pódiu. Ten koncert byl velmi, velmi povedenej a
soudě dle odezvy pod pódiem jsem si to rozhodně nemyslel sám. A kumpáni
ve zbrani, řekové Go Filth Go, se mohli jen pokořeně odebrat na Ouzo.
Nemyslim tu italskou kapelu... Dobře, tak na Metaxu.
"fakju, en jo brencdu"
Po demo kazetě, která byla taková neslaná nemastná (přesto "the demo
tape is sold out") si chlapci napravujou reputaci a ještě přidávaj mnohé
navíc. Ostatně, i na výsledek tohohle EP jsem si musel chvilku zvykat.
Počáteční rozpatky vystřídalo potěšení z toho, když se mraky rozplynuly
(ikdyž ve spojení s crustem by to mělo bejt spíš obráceně, což ?) a ve
všem je jasno, teď mi to kurva rve kosti z kloubů!
"egen je gejn"
A co že to tu vlastně máme? Možná bude stačit, když zmínim, že sestavu
tvoří basovo-kytarový duet modelů z Jonestown (ten pozitivní a ten
negativní), za druhou kytarou stojí ex-kytarista P:N:S, za bicíma Pepík z
Process Of Decay a všemu z poza mikrofónu vévodí Vokál, který má na
starosti sám velký vezír, pan taťka Phobia Records. Tomu řikám smyčcový
kvintet tvořený opravdovou smetánkou domácí hudební líhně. Ale abych to
uvedl na pravou míru, tahle nahrávka vznikala ještě před změnama v
sestavě, tedy pouze s jednou kytarou a za bicíma ještě s Richem z
Bickle´s Cab (a Angry Brigade), který se nedávno vrátil zpátky
ochraňovat anglickou královnu.
"bekomza medr ajmo bestr"
Každopádně pánové vzhledem ke svým zálibám, koníčkům a rozhledům dobře vědí, kam šáhnout. Tuhle d-beat škatulku tady valí víc kapel, ale ne tak zcela tímto pojetím. Vem to nejlepší ze švédskejch kapel (dosaď si všechny co znáš a stejně to bude jen část), a řízni to britskou školou alá Discharge (naštěstí ne Amebix, to by šlo všechno do kopru). Celou nahrávkou se pak propíná syrová hrubost jak divoký zvíře chycený v kleci a toužící dostat se zpět do divočiny. Přidej brutální zvuk, dodávající naprosto autentickou nasranost a posedlost vrátit směr ubírajícího se světa na tu správnou kolej. Maximálně-nejpřímnější-cestou.
Každopádně pánové vzhledem ke svým zálibám, koníčkům a rozhledům dobře vědí, kam šáhnout. Tuhle d-beat škatulku tady valí víc kapel, ale ne tak zcela tímto pojetím. Vem to nejlepší ze švédskejch kapel (dosaď si všechny co znáš a stejně to bude jen část), a řízni to britskou školou alá Discharge (naštěstí ne Amebix, to by šlo všechno do kopru). Celou nahrávkou se pak propíná syrová hrubost jak divoký zvíře chycený v kleci a toužící dostat se zpět do divočiny. Přidej brutální zvuk, dodávající naprosto autentickou nasranost a posedlost vrátit směr ubírajícího se světa na tu správnou kolej. Maximálně-nejpřímnější-cestou.
"blady uo - fakin uo"
Tahle kapela nám roste přímo před očima, nepropásněte její vývoj. Navíc když vezmu v potaz, že v aktuální sestavě jim to šlape ještě o level líp, chystané debutové LP by mohlo bejt slušnej boom. Schyluje se k tomu.
Tahle kapela nám roste přímo před očima, nepropásněte její vývoj. Navíc když vezmu v potaz, že v aktuální sestavě jim to šlape ještě o level líp, chystané debutové LP by mohlo bejt slušnej boom. Schyluje se k tomu.
Jo a abych nezapomněl, kupte si tričko!
FEAR OF EXTINCTION - s/t 7"EP
(Martin Suicide / www.kidsandheroes.com)
(Martin Suicide / www.kidsandheroes.com)
Šestinásobná pocta osmdesátkovému špinavému hardcore punku, poháněná
šlapajícím d-beatem a nespornou inspirací ve švédských divokých kapelách
jako Shitlickers či Anti-Cimex. Možná
by nebylo potřeba již víc dodávat, neb zasvěcení bezpochyby vědí, co
čekat. Navíc v případě kapely, ve které najdeme lehce provařené figurky z
kapel jako Jonestown a za mikrofonem pana majitele labelu Phobia Records, lze čekat výsledek, který nebude zlý. Především se tu kapele podařilo naprosto postihnout jádro věci a daný
styl hrát tak, aby šlapal a měl koule. Jednoduché frázování zpěvu
inspirované minimalistickou lyrikou Discharge a jejich
následovníků sedí rytmicky na zadku, a navíc je zpěv i srozumitelný,
super, konečně tu někdo pochopil, že tohle není pouze o tom dělat na
lidi bubáky nudným kopírováním grindcorových zpěvů. Tohle je prostě
výborný načuřený hardcore punk.
Moji osobní favorité z desky jsou Is it punk? stavějící na chytlavém rifu a druhou stranu otevírající Eight Hour Hell.
Na každý pád tu ve výsledku najdete šest slušných záseků znějících jako
výlet v čase zpět k té vzteklejší části osmdesátých let v dobrém slova
smyslu, ale to už jsem stejně zmínil hned v první větě a teď to tu melu
kolem dokola hahaha. Podobně jako je jednoduchý a jasně stylově zařaditelný obsah drážek
je na tom i grafická stránka věci, černobílý obal s obligátní lebkou
naprosto jednoduše a jasně dokresluje to, oč tu jde. Osobně bych ubral na zkreslení basy a kytary, které by zasloužily být
poněkud čitelnější, ale to je můj pohled, a celek funguje i v této
podobě, jen jsem měl občas trochu problém s luštěním toho, co nástroje
vlastně hrají :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat